Mapa webu > Hlavní strana > Historie území svazku
Historie území svazku
Dle některých historiků se zde v dávné době zas až tak moc nedělo, ale ti se zřejmě nedoslechli, že důkaz o nejstarších stopách života pochází již z období starších čtvrtohor- pleistocénu (počátek = 1,8 milionu let př. n. l.) – z vápencového lomu u Dobeve pocházejí zuby koně sprašového a z pískovny stolička mamuta. Mamutí zub byl však objeven až na staveništi garáží v Písku, kam byl písek odvezen. Hleďme, kde všude se dají objevit a nalézt stopy z dob dávno minulých.
A první stopy lidské? Kousek od Putimi. Na místě rybníka bývalo jezírko, na jehož březích se lidé trvale usadili již na konci starší doby kamenné (300-100tis.let př. n. l.). Sídliště lovců a rybářů u Řežabince byla v době svého objevu (1936) v jižních Čechách prakticky jediné z tohoto úseku pravěku. Hojné nálezy z doby bronzové – keramické nádoby, kamenné mlýnky, bronzové ozdoby i žárové hroby, pochází z celého mikroregionu. Pravěké střepy byly objeveny i na vrcholu Velkého Kamýku.
Mohyly ze starší doby železné najdeme mezi Nepodřicemi a Kestřanami a též u Zátaví v lese Kozí Hrádek a v lese Písečná u vesnice Skály.
Z mladší doby železné máme důkazy o osadě ve Štěticích (500 l. př. n. l.). Sídliště Keltů (400-0 l. př. n. l.) bylo u Dobevi , u Kestřan i Lhoty u Kestřan – není vyloučeno, že Keltové v tomto místě rýžovali zlato.
Jan Čarek: Pahorky a háje
Pahorky a háje,
zůstaňte mně věrny,
řeky s pískem hvězd,
zůstaňte mně věrny.
Hladiny vod jasné,
naleziště stříbra,
vonná zrna v klasech,
stromy oblačné,
studánky a skály,
zůstaňte mně věrny,
země líbezná,
navždy se mnou buď.
(Jan Čarek, V zemi české, Praha 1942, s. 20)
obce ZV - současnost [PDF, 2.4 MB]
obce ZV - historie [PDF, 2.3 MB]
