Mapa webu > Hlavní strana > Naučné stezky > Řežabinec a řežabinecké tůně
Naučné stezky
Řežabinec a řežabinecké tůně
Největší rybník na Písecku s vodní plochou 80 hektarů a další naučnou stezku najdete mezi obcemi Ražice a Kestřany. Stačí se vydat od značky „Národní přírodní rezervace“ dubovou alejí po hrázi ke stavidlu, kde je umístěno první z devíti zastavení na trase dlouhé cca 2 km.
Na úvod se zde dozvíte něco o rybníku, o výlovech a výnosech a nebo třeba, proč v rybníku žije pstruh říční. Za hudebního doprovodu početného hejna kachen pak dojdete k dalším stanovištím, která Vás budou postupně informovat o přírodě a přírodních společenstvech v oblasti rybníka. Zvlášť pak o ohrožených a silně ohrožených druzích, které se tu vyskytují.
K zajímavým místům patří skalka pod Pikarnou (vrch 397 m n. m., kde byly vykopány četné archeologické nálezy). Pobřeží rybníka je většinou tvořeno podmáčenými stanovišti, ale toto místo je naopak mimořádně suché. Podkladová skála je pokryta slabou vrstvou půdy – ve dne vstřebává sluneční energii a v noci ji naopak vyzařuje.
Z některých míst Vaší procházky můžete sledovat hladinu rybníka, ale většinou Vám ve výhledu budou bránit rozsáhlé porosty příbřežních rákosin. O to víc se můžete soustředit na zpěv různých druhů ptáků a kuňkání žab a vnímat specifickou vůni vzduchu, když budete procházet cestičkou mezi křovím a lesíkem, kde převládají břízy, vrby, osiky a doubky. O pohled na rybník však rozhodně ošizeni nebudete. Na několika místech jsou postaveny dřevěné chodníčky, které vedou do porostu rákosí a končí až u volné hladiny, resp. nad ní. A zhruba v polovině trasy můžete vylézt do prvního patra pozorovací věže a z lavičky sledovat dění na rybníku. V druhém patře věže mají své „útočiště“ ornitologové.
Zcela oprávněně zde byla v roce 2004 vyhlášena Ptačí oblast a území bylo zařazeno do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Nenajdete totiž ornitologa, který by toto místo neznal – kroužkovací akce „Acrocephalus“, která má tradici přes třicet let, je známa nejen v naší republice.
A samozřejmě nesmíme zapomenout na tůně, kolem kterých budete procházet na východní straně rybníka. Vznikly v důsledku těžby písku v minulých stoletích a postupně se zaplnily vodou prosakující z rybníka. Žije zde například žluva hajní, slavík obecný a můžete spatřit i ledňáčka říčního, který sem pravidelně zalétá za potravou. V tůních našly výborné podmínky pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků, takže dnes v nich žije nejbohatší společenství žab a čolků.
Ke konci stezky pak potkáte kamenný hraniční mezník a informace o historii, geologii a archeologii tohoto unikátního území. A na závěr pak informace o savcích. Takže pokud jste před chvílí slyšeli šplouchnutí vody, tady se dozvíte, že to (kromě jiných) mohla být i vydra říční.
Co dodat? Informační tabule kromě zajímavých údajů poskytují i krásné fotky, takže i neostřílený přírodovědec se v nich umí zorientovat a dozvědět se, co že to roste právě u jeho nohy.
Od posledního stanoviště se můžete po úzké asfaltové cestě vydat do Ražic nebo dokončit cestu kolem celého rybníka – v létě je tu velmi příjemný stín, na podzim doporučujeme pevné boty. A pokud ještě nevíte, jaký je rozdíl mezi ježkem západním a východním, co je to granodioritový výchoz, proč se začalo s kroužkováním ptáků a k čemu se dá použít mírně jedovatý pestřec obecný, určitě Vás nebude mrzet, když si stezku projdete opačným směrem a vrátíte se na hráz k výchozímu bodu.
